Zvířata od A do Z Stavy Přírůstky

6.8.2010 Lev berberský

Lev berberský, je poddruhem lva, který je v přírodě již vyhuben a žije pouze v zajetí.
Od ostatních poddruhů lva se liší v několika znacích, nejnápadnějším z nich je mohutný vzrůst a bohatá tmavě zbarvená hříva samců, která probíhá mezi předními končetinami a zasahuje až na břicho.
Lvi berberští žili v přírodě v rozsáhlé nehostinné oblasti pohoří Atlas v severní Africe, pokrývající území Maroka, Tunisu a severního Alžírska.  Na začátku minulého století byli   vyhubeni a zachovala se jen malá několik desítek jedinců čítající populace, žijící ve lvinci marockých králů. Odtud se tito lvi dostali do instituce, která byla základem zoologické zahrady v Rabatu.  Za skutečně berberské je možné považovat jen ty lvy, v jejichž původ je prokazatelný a sahá až do marockého lvince. Chovu schopné páry, které nebudou navzájem příliš propleteni příbuzenskými vazbami, se sestavují jen velmi obtížně.Z

Zoologická zahrada Olomouc chová lvy berberské od roku 1979.  První pár se přicestoval ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem 27. 9. 1979. Byla to samice se dvěma mláďaty. Samec však brzy uhynul a obě lvice se vrátily do Dvora Králové. Zakladatelkou chovu se tak stala až lvice Zana, narozená v Dortmundu, k nám však přišla již ze Dvora Králové nad Labem. Jejím partnerem se stal v roce 1995 Vilém, zvaný též Vilík, narozený v roce 1993 v brněnské zoo.První mládě se podařilo odchovat až v roce 1997 a byl jím lev Matýsek. Vzhledem k jeho vrozeným vadám předních končetin, byl odchován uměle.

 Poslední úspěšný odchov se v olomoucké zoo podařil 22. října roku 2005, tehdy přišla na svět trojčata, jedním z nich byl i Šimon, otec současných mláďat.

27. 6. 2010 se narodila páru Lilly a Šimon první mláďata.  Lvice je porodila přímo ve výběhu.  Pro oba rodiče jsou to jejich první mláďata. Otec Šimon se narodil v naší zoo v roce 2005, matka Lilly se narodila v belfastské zoo v roce 2007 a zajímavostí jistě je, že sama byla odchována uměle v rodině chovatelky.
 Mláďata jsou samec a samička a jsou zároveň 14. a 15. mládětem, která se v olomoucké zoo podařilo odchovat.
V současné době, tedy k 5. 8. 2010 chová Zoo Olomouc sedm lvů berberských a to: chovný pár Lilly a Šimon se dvěma mláďaty a dvě Šimonovy sestry a lva Borise, původem z belfastské zoo. Podle dostupných informaci se zdá, že v letošním roce je olomoucká zoo zatím jediná, které se podařilo odchovat mláďata berberských lvů.

4.8.2010 Odchovy ptáků

Olomoucké zoo se letos mimořádně daří. Na svět zde přišla celá řada mláďat. Když se řekne mládě, většina lidí si představí něco malého, milého a chlupatého. Tentokrát bychom Vám však rádi představili mláďata z ptačí říše.
Téměř čtyřicetihlavé hejno plameňáků růžových se letos rozrostlo o deset mláďat. Návštěvníci mohou na vlastní oči pozorovat, jak rodiče pečují o své potomky. Ti jsou zatím v šedavém prachovém peří, a postupně se mění z „ošklivého káčátka“ na ladného růžového plameňáka.  Než dorostou do šatu svých rodičů, potrvá to ještě nejméně dva roky.
Jeřábi mandžuští se letos v olomoucké zoo rozmnožili úplně poprvé. Mají dvě mláďata, jejich pohlaví zatím známé není.
Druhého odchovu se dočkal pár zoborožců šedolících. Po dvou samcích, které se podařilo odchovat v loňském roce, se letos vylíhli samec a samička. Tito zoborožci se vyznačují výrazným samčím rohem na zobáku. Zoo je chová od roku 2003.
Také sovicím sněžním se v letošní sezoně velmi dařilo a odchovaly pět mláďat a takto vysoký počet potomků mají vůbec poprvé. V loňském roce se jim podařilo odchovat jen jedno mládě. 
Orly stepní olomoucká zoo chová od sedmdesátých let. Prvního mláděte se dočkala až letos. Jakékoli přiblížení se k voliéře je sledováno s velkou nevolí a oba rodiče svého potomka zuřivě chrání.

2.8.2010 Hrošík liberijský

Rozšíření: rovníková Afrika, Sierra Leone až Nigerie. Hrošík je pralesní zvíře, není způsobem života vázán na vodu tolik jako jeho příbuzný hroch obojživelný. Žije samotářsky, nanejvýš v párech nebo tříčlenné rodině. V nebezpečí neprchá do vody, ale snaží se zachránit útěkem. Je aktivní spíše v noci, přes den pospává pod vývraty stromů. Mládě po narození neumí plavat, to se teprve učí. Samci si své teritorium značí rozmetáním trusu ocasem. Březost 192 – 210 dnů.  Mládě váží po narození 5 – 7 kg. Dospělý jedinec 160 – 270 kg.  V zajetí se dožívá 30 – 40 let.

Je považován za ohrožený druh, o početních stavech tohoto pralesního zvířete nemá však nikdo ani přibližnou představu. Zatím se zdá, že počty hrošíků dramaticky klesají. V zajetí se rozmnožují poměrně dobře. Mládě žije s matkou do věku tří let.

 

Matka Blanka, narozená 5. 4. 1986 v Zoo Ústí nad Labem, Otec Quido narozený 21. 11. 1986 v ZOO Poznaň. Hrošíky liberijské chová ZOO Olomouc od roku 1987.

Sedmé mládě Blanky přišlo na svět 20. července 2010. Je to samička a dostala od své chovatelky jméno Agáta. Při narození měla hmotnost 6,70 kg. Má se čile k světu, po týdnu se její hmotnost zvýšila na 7,2 kg. Přírůstek není příliš vysoký, ale chovatelky mají již zkušenost z předchozích odchovů, že v prvním týdnu života se hmotnost mláďat hrošíků příliš nezvyšuje. Další zajímavostí je, že Blanka je v současné době nejstarším zvířetem, které olomoucká zoo chová.

17.5.2010 Zakrslí oslíci Baina a Bruk

Pár těchto malých oslů chová naše zoo od dubna roku 2010.  Pocházejí z Bulharska, jejich původní jména zněla Jivka a Ivan, ale chovatelky si je překřtily na Bainu a Bruka.
Toto plemeno osla můžeme vidět ještě v plzeňské zoo, kde chovají jednoho a v Zoo Bojnice na Slovensku, kde mají čtyři jedince.
Osli pohlavně dospívají v osmi měsících a březí může být oslice již ve 14 měsících. To je však příliš brzy, ideální je připustit ji až ve dvou letech.  Březost trvá podle údajů v literatuře 11 – 12,5 měsíce. Oslice rodí jedno mládě.
Osel domácí je potomek afrických divokých oslů, a to osla núbijského a somálského.  Domestikace proběhla pravděpodobně již 5000 let před naším letopočtem. Osel se používal jako tažní zvíře, k jízdě, k nošení nákladů pracoval na mlatech a u studní Dnes je chován na venkově ve Středomoří, na Balkáně, v Jižní Asii a v Jižní Americe. Zakrslé plemeno oslů je chováno jako domácí mazlíček.
Domovem divokých oslů jsou kamenité pouště a polopouště. Domácí plemena oslů si zachovala mnohé vlastnosti a také vzhled svých divokých předků. Lépe se jim daří v oblastech, které připomínají jejich původní domov. Právě díky tomu, že se příliš nezměnili, jsou dodnes v chudých zemích nenahraditelní pro svoji skromnost, stačí jim suchá tvrdá tráva a skrovná pouštní vegetace, spásají dokonce i bodláčí a různé trnité rostliny. Dokonce vody spotřebují daleko méně než kůň. Podle velkosti se osli dělí na  plemena zakrslá, která měří v kohoutku do 100 cm, střední 100 – 120 cm, velká  120 – 140 cm a obří 140 – 160 cm.

15.4.2010 Lvíček zlatý

V Zoo Olomouc chováme lvíčky od roku 1997, prvních pět let nám koordinátor chovu povolil chovat jen jedince, které jsme nemohli rozmnožovat. Dvě mláďata se narodila 6. 3. 2010, jejich pohlaví zatím neznáme. Matkou je samička „Zora“: dovezena v červenci 2009 ze Zoo Peaugres ve Francii, otcem je „Zuri“: narozený v roce 2000 v Zoo Curych - v naší zoo žije  od roku 2004. Rozmnožování lvíčků v zajetí není snadné. Jsme třetí zoo v ČR po Dvůru Králové a Jihlavě, která tento druh úspěšně rozmnožila. Naši rodiče se o mláďata starají trochu nestandardně – často je odkládají, což u drápkatých opic není běžné. Prozatím ale probíhá odchov bez problémů a mláďatům se daří dobře. Majitelem všech těchto jedinců chovaných v zoologických zahradách po celém světě je brazilská vláda, která rozhoduje o rozmnožování a přesouvání jedinců mezi zoologickými zahradami. Soukromí chovatelé tento druh chovat nemohou.

15.4.2010 Čája obojková

Tento druh v olomoucké zoo chováme od roku 1999. Letošnímu prvnímu odchovanému mláděti předcházelo několik neúspěšných pokusů. Mládě se vylíhlo 1. ledna. 2010 a vyseděli je sami rodiče. V tuto dobu mělo mládě hmotnost  70g, v současné době má již více než 2kg. Matka se vylíhla v roce 1998, otec pochází z Dánska z Zoo Odense, na svět se vyklubal v roce 2003. Vzhledem k tomu, že tato zvířata se většinou živí různými rostlinami, (pasou se), jež tvoří v přírodě téměř celou krmnou dávku, bylo největším problémem rodiče i mládě v zimním období nakrmit.

11.3.2010 Mládě levharta mandžuského

Levhart mandžuský je nejvzácnějším ze všech poddruhů levharta skvrnitého a bohužel ho můžeme zařadit mezi nejohroženější živočichy naší planety. V přírodě žije již jen asi třicet kusů. 13. ledna 2010 přivedla na svět osmiletá samice Izy mládě, samečka. Otcem je, tak jako u jejího prvního potomka, samec Edward narozený v roce 2001 v pražské zoo. Jejím prvním mládětem byl rovněž sameček, který již žije na doporučení koordinátorky chovu v Minnesotské zoo v USA. ZOO Olomouc chová levharty mandžuské od roku 2001 a za tuto dobu se již podařilo odchovat deset mláďat. Jeho kmotrem se stane opět pan Michal Svák.

3.3.2010 Baby boom v zimovišti afrických zvířat pokračuje

V noci na pátek 26. února přišlo v olomoucké zoo na svět již druhé mládě žirafy Rothschildovy v letošním roce. Po samičce Kaile, která se 17. ledna narodila žirafě Kimberley se matkou stala i desetiletá Zaira.  48. mládě žirafy, které se v olomoucké zoo narodilo, je také samička.  Od chovatelů dostala krásné africké jméno Zainabu, což údajně znamená krásná. Všichni, kdo nové mládě zatím měli možnost vidět, se shodují, že toto jméno jí opravdu patří. Zaira se o svého druhého potomka dobře stará. Chovatele měli z této žirafy poněkud obavu. O své první mládě, Susi, se totiž před dvěma lety se starat odmítla, a tak muselo být odchováno uměle. 
Kaila, jejíž jméno v českém překladu znamená Čistá, po měsíci života již začala se svou matkou chodit na krátké vycházky do venkovního výběhu.  Zainabu zatím tráví své dny v blízkosti své matky a na první vycházku si ještě chvíli počká.  K porodu se v nejbližších dnech chystá také seniorka olomouckého stáda, dvaadvacetiletá Veronika.  Matkou se má stát již po desáté.  Veronika je slavná nejenom tím, že je třetí nejstarší žirafou v České republice, ale také proto, že v roce 1999 porodila dokonce dvojčata, což je ve světě žiraf naprostá rarita.

28.1.2010 Nejnovější mláďata v zoo

Ačkoli je stále zima, v naší zoo se již všechno chystá na jaro. Rodí se mláďata, která se návštěvníkům předvedou až v jarních měsících. Mladá žirafa je samička, narodila se 17. ledna 2010. Její matkou je dvanáctiletá žirafa Kimberley, otcem chovný samec Marc. Kimberley pochází ze Zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Malá samička, která zatím nemá jméno, je jejím druhým mládětem. Otec Marc se narodil v roce 2003 v holandské Zoo v Arnhemu.

Do dnešního dne se zatím narodilo sedm mláďat antilop přímorožců jihoafrických, pro něž se také používá název oryx jihoafrický. Jedná se o velkou antilopu s typickými dlouhými rovnými rohy a nápadnou černobílou obličejovou maskou. Obývají stepní a polopouštní oblasti v jihozápadní Africe. V přírodě dosud není ohrožen vyhubením. V naší zoo je chováme od roku 1973. Všechna mláďata se rodí téměř ve stejnou dobu, letos to vyšlo již na leden. Doba březosti je  260 – 265 dnů.   Návštěvníci mohou mláďata uvidět až v květnu, kdy budou se svými matkami vypuštěna do velkého výběhu pod vyhlídkovou věží v zoo.

13.1.2010 Šest kůzlátek v jeden den

V úterý 12. ledna se v kontaktním výběhu koz kamerunských a lam alpak objevilo hned několik nových přírůstků. Během dne se narodilo šest zdravých kůzlat, která se brzy po porodu snaží postavit na nohy a následovat matku. Čerstvě narozená kůzlátka jsme pro vás krátce po porodu nafotili a zde je k nahlédnutí jejich snímek.