MLÁDĚ SE PATRNĚ STANE I POSLEDNÍM MLÁDĚTEM ROKU 2022.
Tak tohle jsme, přátelé, opravdu nečekali. 22. prosince 2022 ve vnitřní expozici pavilonu opic došlo k radostné události. Pár dnů před tím Štědrým se štědrostí v zoo nešetřilo, neboť se u gibonů zlatolících narodil další potomek. „Mládě se narodilo samici po více než 8leté pauze. První dny jsou vždy plné očekávání, během nichž nechceme start žádného mláděte zakřiknout. Toto ale prospívá na výbornou. Dnes ho dokonce poprvé zachytil i objektiv našeho fotografa,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. První giboni přímo z Vietnamu se zabydleli v olomoucké zahradě poprvé v roce 1988. A špatně se jim tu rozhodně nedařilo. Giboní zlatolící postupně přivedli na svět v naší zoo celkem 11 mláďat.
PŘIZNAT BARVU NENÍ JEN TAK
Obě pohlaví gibonů zlatolících se rodí ve světlém barvě. Po zhruba roce věku života se však přebarvují do černé barvy. Samci již zůstanou černí, samice se ale v období pohlavního dospívání ještě jednou přebarví zpět na světlou barvu, která jim už zůstává. Přiznat barvu bývá u gibonů mnohdy riskantní, neboť pro samici je výhodnější „tvářit se“ déle jako samec, který je z rodiny k samostatnému životu vyháněn později.
OHROŽENÍ
Giboni jsou ohrožováni především ztrátou a degradací životního prostředí, odchytáváni, aby se stali domácími mazlíčky, loveni pro maso a některé části těl se využívají v tradiční asijské medicíně. Gibonům zlatolícím jsou blízce příbuzní giboni annámští, v pralesní rezervaci v Kon Ka Kinh na rozloze 42 000 ha jich žije posledních cca 800. Program, který vede k ochraně těchto gibonů, funguje od roku 2011 pod vedením primatologů z Hanojské univerzity. Zoo Olomouc tento program podporuje od roku 2017 a zvyšuje osvětu mezi návštěvníky.
OBECNÉ INFORMACE
Přirozeným biotopem pro tyto primáty jsou lesy v oblastech Asie. Živí se rostlinnou potravou jako jsou různé plody a listy. Ti, kteří si přivstanou, mohou obdivovat giboní zpívání. Označují si tak teritoria a jejich hlas bývá slyšitelný do vzdálenosti až 1,5 km. Tyto opice se pohybují velmi elegantním způsobem pohybu, který označujeme jako brachiace, pomocí níž zvládnou překonat vzdálenost v průměru až 8 m během jediného zhoupnutí. Přibližně ve věku 7 roků musí rodinu opustit všechna mláďata – v tuto dobu jsou dospělá. Mladé samičky většinou vyhánějí matky, samce zase otcové. V rodině tak většinou zůstává chovný pár s mláďaty různého věku.