Tyto zapřísáhlé mafiány olomoucká veřejnost zná již drahně let. Zavření za svou nejen loupeživou činnost ale nejsou, neb se těší jednomu z největších a nejatraktivnějších výběhů celé zoo. Řeč je o makacích červenolících. Podívaná na ně je vskutku velkolepá a stojí za to vypravit se po 42 m dlouhé visuté lávce 7 m nad zemí. „Ve výběhu je pár dnů veselo i díky přítomnosti těch nejmenších. Tlupa makaků se rozrostla o další dvě mláďata, která se narodila ve dnech 4. 7. a 6. 7. 2022, “ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Olomoucká zoo chová makaky od roku 2001. Celkem se v ní narodilo 64 mláďat. Za léta strávená ve výběhu makaci zdatně školí nejen personál zoo, ale i návštěvníky. Z první skupiny se stala doslova mafie, která ve výběhu postupovala zcela systematicky a návštěvníky obírala o fotoaparáty, nápoje a téměř cokoliv, co bylo k dispozici. Současně se jedná i o chronické útěkáře, kteří mají díky své inteligenci stále v záloze nějakou záludnost.
OBECNÉ INFORMACE
Počty těchto nejseverněji žijících primátů, kteří kromě ostrova Hokaido obývají celé Japonsko, se ve volné přírodě odhadují na cca 50 000 jedinců. Je jim dán život dlouhý až 30 let, nicméně si ho zkracují návštěvami lidských farem, kde jsou nevítanými hosty. Dokáží si poradit s rozmanitými teplotami, od -15 °C až po teploty termálních pramenů. Ne zbůhdarma se jim říká také „sněžné opice“, i proto, že v zimě dokáží vyhrabávat potravu zpod sněhu. Nepohrdnou ani kůrou stromů. Pochutnají si na ovoci, listech, hmyzu, milují ořechy. Dorozumívají se mezi sebou pestrou škálou zvuků. Typická je pro ně hustá srst, která je chrání před mrazy, sedací mozol, krátký ocas a lícní torby. O mláďata matka pečuje až po dobu 2 let.
ZAJÍMAVOSTI
V roce 1953 geniální samice Imo naplnila význam slova „opičit se“. Vědci zaregistrovali, kterak ji po zjištění, že lze sladké brambory nečistit od písku tlapkami, ale omývat ve vodě, následuje celá tlupa. Poté, co své soukmenovce naučila umývat jídlo, tuto dovednost ještě zdokonalili - přišli na to, že mytí v mořské vodě dodá bramborům lepší chuť. V horách Nagana jiná opičí inteligentka zjistila, že vlézt si v chladném období do horkých pramenů není vůbec nepříjemné. Po několika letech se tento zvyk stal tradicí, a aby se makaci nestávali lázeňskými hosty v lázních pro lidi, byly vybudovány lázně speciálně pro ně. V jedné z japonských svatyň existuje řezba ze 17. st., která vyobrazuje 3 opice. Inspirací pro ni se stali právě makaci a odkazuje k buddhistické myšlence, která vyzývá k tomu, abychom nepomlouvali, nestrkali nos do cizích věcí, nečinili jiným příkoří.