Při troše pomyslného štěstí mohou návštěvníci ve venkovním výběhu vidět i elektrikářskou četu olomoucké zoo. Nejedná se však o zaměstnance, ale o velmi zručné medojedy kapské, kteří našim elektrikářům značně fušovali do řemesla. „Proto musel být i venkovní výběh upraven tak, aby nás v rámci své chytrosti a schopností medojedi nepředčili nějakou svou záludností, nejen elektrikářského typu. Jejich první dny ve venkovním výběhu v nich budily rozpaky, neboť mnoho vjemů zažívali zcela poprvé ve svém životě. Dnes se však již osmělují a ven chodí rádi,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí, v Evropě o 6, z toho 3 české zoo. Medojed je totiž proklatě chytré zvíře a zajistit jeho výběh tak, aby jej nepřekonal, je docela chovatelský oříšek. Olomouckou skupinu zakládali v roce 2018 jedinci, pocházející z míst svého přirozeného výskytu v Africe. Olomoucká zoo prozatím odchovala celkem 3 mláďata.
OBECNÉ INFORMACE
Původ označení pochází z latinského mellivora-mel (med) a voro (žeru, hltám). S touto kunovitou šelmou bychom se tváří v tvář mohli setkat nejen v Africe, ale i v částech jižní Asie. Samci mívají oproti samicím až dvojnásobnou hmotnost cca 15 kg. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale i při napadení, kdy se díky ní podobně jako medvěd malajský dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°. Svalnaté přední končetiny má obdařené drápy dlouhými až 5 cm. Pomocí nich dokáže během pár minut vyhrabat díru velkou tak, že ji může použít jako svůj úkryt. Jedná se o zvíře aktivující převážně v noci. Medojed je velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy zaútočil i na několik lvů.
ZAJÍMAVOSTI
Medojed je všežravec, loví většinou menší druhy obratlovců včetně jedovatých hadů, někdy napadají i ovce a kozy, pochutná si i na ovoci a má rád med. Nepohrdne mršinou, udává se, že v Indii vyhrabávají i lidské mrtvoly. Úzce spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá, zbytky pláství s včelím plodem jsou pro ni uspokojením z dobře vykonané spolupráce. V zajetí se může dožít až 26 let, ve volné přírodě podstatně méně. Pozoruhodné je u medojeda i období páření, které trvá téměř nepřetržitě 1-2 dny