MOKŘADY PRO ŽIVOT,
NOVÁ OCHRANÁŘSKÁ KAMPAŇ EVROPSKÝCH ZOO
Wetlands for Life (Mokřady pro život) je název nové kampaně Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která se bude po dva roky (2026–2027) zabývat ohrožením a ochranou nejcennějších ale zároveň nejohroženějších ekosystémů na Zemi – mokřadů. Ty hrají významnou roli v zásobování pitnou vodou, biodiverzitě, odolnosti vůči změně klimatu a lidském živobytí. Ačkoliv je najdeme prakticky téměř po celém světě, zmizelo jich od roku 1900 již více než 64 % v důsledku klimatické změny, znečištění, odvodňování a urbanizace. Do kampaně se zapojuje Zoo Olomouc i další zoologické zahrady z České republiky a Slovenska. Hlavními ambasadorskými druhy kampaně jsou plameňáci, kteří se vyskytují v mokřadech po celém světě a jsou zastoupeni přibližně ve dvou třetinách institucí EAZA. Symbolizují krásu i zranitelnost mokřadních ekosystémů. „Zapojením do kampaně Wetlands for Life chce Zoo Olomouc, která má dlouhodobý závazek k ochraně přírody na místní i mezinárodní úrovni návštěvníkům ukázat, jak zásadní jsou mokřady a jak může každý přispět k jejich ochraně. Během roku tak proběhnou nejrůznější tematické aktivity a vzdělávací akce nejen pro školy ale i pro širokou veřejnost. Jedna z hlavních je plánována na 23. květen jako součást
Mezinárodního dne biodiverzity,“ uvádí Mgr. Pavel Javůrek, vedoucí marketingové oddělení Zoo Olomouc. 2. února si připomínáme Světový den mokřadů.
EAZA
EAZA sdružuje více než 400 institucí v Evropě, západní Asii a dalších regionech a každoročně oslovuje miliony návštěvníků. „Zoologické zahrady a akvária hrají důležitou roli nejen v ochraně jednotlivých druhů, ale i celých ekosystémů,“ uvádí Cathy King, předsedkyně týmu kampaně. Mokřady, mezi něž patří rašeliniště, prameniště či bažiny, ale také jezera, rybníky, oázy, korálové útesy či solné pánve, mangrovové porosty i obyčejná zahradní jezírka, jsou nezbytné pro lidi i volně žijící živočichy.
PLAMEŇÁK
Plameňáci jsou velmi archaickou skupinou ptáků, která zůstala téměř v nezměněné podobě po miliony let. Velmi hustým peřím jsou plameňáci dobře přizpůsobeni i k životu v chladnějších oblastech. S plameňáky růžovými se můžete setkat v Asii i Africe, jakož i v jižních částech evropského kontinentu. Občas se zatoulaní jedinci objeví i na našem území. Jejich největší hnízdiště jsou v Africe, kde tvoří až milionová hejna, v Evropě pak v okolí řeky Rhôny ve Francii. Plameňáci mají spoustu anatomických zvláštností, kterými se odlišují od ostatních ptáků. Nejvýraznějším znakem je jejich zobák, který má funkci síta. Byť plameňák na oko vypadá, že stále pije, ve skutečnosti přijímá potravu a přebytečnou vodu přes své „sítko“ vypouští ven. Mláďata jsou pokryta prachovým peřím, které sepostupně mění z popelavě šedé na růžovou, mají rovné zobáčky a výrazně se hlasově projevují. Růžová barva je dána obsahem karotenoidů v krmné dávce. Ač se jeví jako velmi velký pták, jeho váha se pohybuje pouze okolo 2 kg. Řadí se mezi dlouhověká zvířata, dožívá se přes 50 let. Olomoucká zoo chová tato zvířata od roku 1978, rozmnožují se zde od roku 1996 a celkem se zde úspěšně odchovalo přes 100 jedinců.
