NEJVĚTŠÍ REINTRODUKCE SVÉHO DRUHU NA SVĚTĚ
Zubři evropští ze Zoo Olomouc se vydali na svou velkou cestu. Zoo Olomouc oznamuje, že tři zubři z jejího stáda, z nichž jeden již dříve pobýval ve spřátelené Zoo Praha, dorazili v pořádku do aklimatizační ohrady na Velkém Kavkazu.
„Stali se tak součástí jednoho z největších reintrodukčních projektů svého druhu na světě, který koordinoval Tierpark Berlin. Celkem z něj putovalo 12 jedinců, kteří zde byli shromážděni ze zoologických zahrad celé Evropy: z Tierpark Berlin, Wisentgehege Springe, Sóstó Zoo, Tierpark Neumünster, Tierpark Chemnitz, Alpenzoo Innsbruck, Zoo Praha a Zoo Olomouc,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.
„Spolupráce zoologických zahrad je nenahraditelná. Bez ní bychom takové projekty nemohli uskutečnit, ba na ně ani pomyslet. Jsem ráda, že Česká republika má v této mezinárodní iniciativě svou stopu – jednu od nás z Čech a jednu od kolegů z Moravy. Vedle samotného převozu zvířat se tímto rovněž podílíme na šíření povědomí o zoologických zahradách jako klíčových institucích ochrany přírody,“ říká kurátorka kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová.
Pro letecký transport devíti krav a tří býků byl zajištěn nákladní letoun Boeing 777F. Následně byla zvířata převezena kamiony do Národního parku Shadagh, chráněné oblasti v severním Ázerbájdžánu. Ta zubrům skýtá výborné podmínky díky rozsáhlým horským, lesním i otevřeným krajinám. Populaci se zde daří natolik, že je dlouhodobě udržitelná a čítá přibližně 90 jedinců.
Součástí letošního přemísťování je rovněž šest zubrů v pohoří Rothaar v Severním Porýní-Vestfálsku. Výběr zvířat provádí Evropský program pro ohrožené druhy (EEP). Klíčovými kritérii jsou vynikající zdravotní stav a vhodné genetické zázemí.
Na návratu zubra evropského do pralesů východního Velkého Kavkazu se odráží obrovské úsilí mnoha lidí, které vedlo k naplnění národních i mezinárodních cílů ochrany biodiverzity. Tato spolupráce jasně ukazuje, že dobré úmysly mohou vyústit v něco tak zásadního, jako je návrat zvířete do volné přírody – návrat domů.
Chov zubrů v Zoo Olomouc probíhal v letech 1973–1986. V roce 2013 se zubři do Olomouce vrátili a od té doby se zde narodilo 19 mláďat. V České republice dnes žije zubr ve čtyřech oborách a v šesti zoologických zahradách. Jediným chovatelem na Moravě je Zoo Olomouc.
TRIUMF MEZINÁRODNÍ OCHRANY
Ze tří geografických poddruhů zubra (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze zubra evropského, který byl však již od středověku intenzivně loven. V 16. století přežíval jen v královských oborách a ve východních částech Evropy. Poslední divoce žijící jedinec byl ve volné přírodě vyhuben v roce 1919.
Naštěstí několik desítek zvířat přežívalo v oborách a zoologických zahradách. Mezinárodní snaha o jeho záchranu započala v meziválečném období. Zubr se stal prvním druhem divokého zvířete, pro který byla sestavena plemenná kniha. Její první vydání z roku 1925 registrovalo 56 posledních žijících jedinců.
Od té doby populace zubrů postupně narůstala. V roce 1952 byli zubři vypuštěni do Bělověžského pralesa a následně pokračoval jejich úspěšný návrat do volné přírody v řadě evropských zemí. Dnes žijí ve volnosti v deseti státech: Bělorusku, Bulharsku, Litvě, Lotyšsku, Německu, Polsku, Rumunsku, Rusku, Slovensku a na Ukrajině. Celkem se ve volné přírodě nachází více než 2 600 zubrů. Další tisíce jedinců žijí v oborách, oplocených pastvinách a zoologických zahradách.
Usilovná ochrana přírody mnoha institucí slaví obrovský úspěch. Sto let po vyhubení ve volné přírodě je zubr zařazen do kategorie „druh blízký ohrožení“ a není již považován za bezprostředně ohrožený vyhubením.
Zubr je největším savcem Evropy. Samci dosahují hmotnosti až 920 kg, samice zhruba poloviny této váhy. Březost samic trvá přibližně devět měsíců a za svůj život porodí kolem devíti telat. V zajetí se zubr může dožít v průměru 26 let. Denní příjem potravy se pohybuje mezi 30 až 60 kg a tvoří jej listí stromů a keřů (33 %) a trávy s bylinami (67 %).
Foto: Emil Khalilov, WWF
