Novinky

Vážení návštěvníci, omlouváme se, ale z důvodu rekonstrukce terárií bude ve všední dny uzavřen Pavilon Kalahari. Děkujeme za pochopení
06. 02. 2026

NEJVĚTŠÍ REINTRODUKCE SVÉHO DRUHU NA SVĚTĚ

Zubři evropští ze Zoo Olomouc se vydali na svou velkou cestu. Zoo Olomouc oznamuje, že tři zubři z jejího stáda, z nichž jeden již dříve pobýval ve spřátelené Zoo Praha, dorazili v pořádku do aklimatizační ohrady na Velkém Kavkazu.

„Stali se tak součástí jednoho z největších reintrodukčních projektů svého druhu na světě, který koordinoval Tierpark Berlin. Celkem z něj putovalo 12 jedinců, kteří zde byli shromážděni ze zoologických zahrad celé Evropy: z Tierpark Berlin, Wisentgehege Springe, Sóstó Zoo, Tierpark Neumünster, Tierpark Chemnitz, Alpenzoo Innsbruck, Zoo Praha a Zoo Olomouc,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.

„Spolupráce zoologických zahrad je nenahraditelná. Bez ní bychom takové projekty nemohli uskutečnit, ba na ně ani pomyslet. Jsem ráda, že Česká republika má v této mezinárodní iniciativě svou stopu – jednu od nás z Čech a jednu od kolegů z Moravy. Vedle samotného převozu zvířat se tímto rovněž podílíme na šíření povědomí o zoologických zahradách jako klíčových institucích ochrany přírody,“ říká kurátorka kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová.

Pro letecký transport devíti krav a tří býků byl zajištěn nákladní letoun Boeing 777F. Následně byla zvířata převezena kamiony do Národního parku Shadagh, chráněné oblasti v severním Ázerbájdžánu. Ta zubrům skýtá výborné podmínky díky rozsáhlým horským, lesním i otevřeným krajinám. Populaci se zde daří natolik, že je dlouhodobě udržitelná a čítá přibližně 90 jedinců.

Součástí letošního přemísťování je rovněž šest zubrů v pohoří Rothaar v Severním Porýní-Vestfálsku. Výběr zvířat provádí Evropský program pro ohrožené druhy (EEP). Klíčovými kritérii jsou vynikající zdravotní stav a vhodné genetické zázemí.

Na návratu zubra evropského do pralesů východního Velkého Kavkazu se odráží obrovské úsilí mnoha lidí, které vedlo k naplnění národních i mezinárodních cílů ochrany biodiverzity. Tato spolupráce jasně ukazuje, že dobré úmysly mohou vyústit v něco tak zásadního, jako je návrat zvířete do volné přírody – návrat domů.

Chov zubrů v Zoo Olomouc probíhal v letech 1973–1986. V roce 2013 se zubři do Olomouce vrátili a od té doby se zde narodilo 19 mláďat. V České republice dnes žije zubr ve čtyřech oborách a v šesti zoologických zahradách. Jediným chovatelem na Moravě je Zoo Olomouc.

TRIUMF MEZINÁRODNÍ OCHRANY

Ze tří geografických poddruhů zubra (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze zubra evropského, který byl však již od středověku intenzivně loven. V 16. století přežíval jen v královských oborách a ve východních částech Evropy. Poslední divoce žijící jedinec byl ve volné přírodě vyhuben v roce 1919.

Naštěstí několik desítek zvířat přežívalo v oborách a zoologických zahradách. Mezinárodní snaha o jeho záchranu započala v meziválečném období. Zubr se stal prvním druhem divokého zvířete, pro který byla sestavena plemenná kniha. Její první vydání z roku 1925 registrovalo 56 posledních žijících jedinců.

Od té doby populace zubrů postupně narůstala. V roce 1952 byli zubři vypuštěni do Bělověžského pralesa a následně pokračoval jejich úspěšný návrat do volné přírody v řadě evropských zemí. Dnes žijí ve volnosti v deseti státech: Bělorusku, Bulharsku, Litvě, Lotyšsku, Německu, Polsku, Rumunsku, Rusku, Slovensku a na Ukrajině. Celkem se ve volné přírodě nachází více než 2 600 zubrů. Další tisíce jedinců žijí v oborách, oplocených pastvinách a zoologických zahradách.

Usilovná ochrana přírody mnoha institucí slaví obrovský úspěch. Sto let po vyhubení ve volné přírodě je zubr zařazen do kategorie „druh blízký ohrožení“ a není již považován za bezprostředně ohrožený vyhubením.

Zubr je největším savcem Evropy. Samci dosahují hmotnosti až 920 kg, samice zhruba poloviny této váhy. Březost samic trvá přibližně devět měsíců a za svůj život porodí kolem devíti telat. V zajetí se zubr může dožít v průměru 26 let. Denní příjem potravy se pohybuje mezi 30 až 60 kg a tvoří jej listí stromů a keřů (33 %) a trávy s bylinami (67 %).

 

Foto: Emil Khalilov, WWF

Fotogalerie