Novinky
OLOMOUCKÁ ZOO SE LOUČÍ S BENTEM, SAMCEM SIAMANGA
Olomoucká zoo se dnes loučí se samcem siamanga, který v zoo pobýval dlouhých 28 let. „Důvodem úhynu Benta bylo vysoké stáří, kterému napomohlo chronické onemocnění jater. Do naší zahrady přišel 1. prosince roku 1994 přímo z Indonésie už coby dospělý samec. Jeho přesný věk tedy nemůžeme určit. Zanechal po sobě dva potomky, z nichž samec (narozený v roce 2012) zde zůstal dodnes. Bento byl přátelské povahy, klidný, jak vůči ostatním ve své rodině, tak i vůči ošetřovatelům,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. „Bento dokázal projevit jak radost, tak rozmrzelost. Jakmile nás slyšel procházet zázemím, snažil se navazovat kontakt. Když se mu někdy výjimečně opozdilo krmení, projevoval se specifickým tónem, který jasně signalizoval „Tak, co bude s tou svačinou?!“. Jiný zvuk zase vydával, když zjistil, že jsou sousedé giboni zlatolící už venku a jemu se ven ještě neotevřelo. V uplynulých pár dnech docházely Bentovi síly, přestával pomalu chodit na krmení a už jen natahoval končetiny, abychom mu do nich daly nějakou poslední z dobrot. O to jsme raději, že odešel brzy po zhoršení stavu. Jeho potomek vnímá odchod Benta se smířením. Projevuje se vyrovnaně. Jsme rády, že k tomuto samci koordinátor vybírá partnerku a linie Benta bude pokračovat,“ dodává za ošetřovatele pavilonu opic Aneta Rakusová.
CHOV V ZOO OLOMOUC
První siamangové přišli do zahrady v roce 1993. Rok poté se zoo podařilo získat chovný pár, který pocházel z volné přírody, přímo z oblasti svého výskytu, a to z Indonésie. A právě Bento zmíněný pár spolu se svou partnerkou tvořil. Po Bentovi zůstal v olomoucké zoo jeho samčí potomek. Celkem se v zahradě odchovalo 5 mláďat.
ZAJÍMAVOSTI
Pod krkem má rezonanční vak jako žába, který se nafukuje a díky němu se ze všech gibonů projevuje nejhlasitějšími zvuky. Ti, kteří si přivstanou, mohou obdivovat giboní zpívání. Označují si tak teritoria a jejich hlas bývá slyšitelný do vzdálenosti až 1,5 km. Tyto opice se pohybují velmi elegantním způsobem pohybu, který označujeme jako brachiace, pomocí níž zvládnou překonat vzdálenost v průměru až 8 m během jediného zhoupnutí. Přirozeným biotopem pro tyto primáty jsou lesy v oblastech Asie. Živí se rostlinnou potravou jako jsou různé plody a listy. Jedná se o největšího gibona, jehož prsty tvoří hák. Díky dvěma srostlým prstům získává lepší uchopovací schopnost. Siamangové bývají považováni často za agresivní. Giboni jsou ohrožováni především ztrátou a degradací životního prostředí.