Novinky

 

PRVNÍ FOTOGRAFIE MALÉHO MRAVENEČNÍKA

10. dubna přivedla samice Cala na svět mládě vážící téměř půl kilogramu. Od prvopočátku mládě pravidelně kontrolujeme vážením. A přírůstky jsou vysoké. Mládě je zmenšenou kopií své matky. „Ihned po narození vidí a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Matka i s mládětem jsou přemístěni v zázemí zoo, aby mohl odchov bez obtíží probíhat. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo 18 mláďat.

DENNĚ 15 TISÍC MRAVENCŮ A TERMITŮ
Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.

OBECNÉ INFORMACE
Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě.

Fotogalerie

Na tomto webu používáme soubory cookie

Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy.
Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však kliknout na tlačítko „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.

Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení.