Návštěvníci mohou v těchto dnech vidět dvě mláďata plameňáků růžových, která jsou výsledkem letošní hnízdní sezóny. Po tříleté odmlce, kdy hejno nevykazovalo prakticky žádnou aktivitu, došlo v letošním roce k průlomu. „Velké chovatelské úsilí bylo korunováno úspěchem v podobě dvou mláďat, která v blízké době dostanou nezaměnitelné čipy, kroužky a pomocí analýzy DNA ze vzorku peří bude určeno jejich pohlaví. Návštěvníci mohou snadno pozorovat celý jejich vývoj od šedých mláďat po dospělé plameňáky, protože setrvají v našem hejnu,“ uvádí kurátor ptáků MVDr. Jan Kirner. Olomoucká zoo chová tato zvířata od roku 1978, rozmnožují se zde od roku 1996 a celkem se zde úspěšně odchovalo 101 jedinců.

MLÁĎATA SE KLUBOU „NA SOPCE“, JSOU ŠEDÁ S ROVNÝM ZOBÁKEM
Nejprve jsme v průběhu dubna pozorovali typický tok, kdy samci pochodují v kompaktním chumlu sem a tam a kroutí hlavami. V průběhu května vyrostla v odlehlém rohu voliéry soustava hnízd z bahna připomínajících sopky, na jejichž vrcholky plameňáci kladou po jednom vejci. Tyto sopky staví plameňáci proto, aby jim jejich potomstvo neodnesla voda. Proti spadnutí „z věže“ je vejce chráněno mělkým důlkem na vrcholu hnízdní kupy tvořené jílem. Následovala zhruba měsíc dlouhá inkubace, po které se začala líhnout světle šedá mláďata. Mláďata jsou pokryta prachovým peřím, které se postupně stává popelavě šedé, mají rovné zobáčky a výrazně se hlasově projevují. Z hnízda slézají již po několika dnech a neohrabaně následují dospělé ptáky všude, kam se vydají.

SÍTKO V ZOBÁKU
Plameňáci mají spoustu anatomických zvláštností, kterými se odlišují od ostatních ptáků. Nejvýraznějším znakem je jejich zobák, který má funkci síta. Lamely, které má jak na zobáku potaženém jemnou pokožkou, tak i na jazyku, tvoří dokonalé síto na filtraci drobných vodních organismů. Často se lidé ptají na jejich růžovou barvu. Ta je dána obsahem karotenoidů v krmné dávce, kterou v dnešní době tvoří speciální granule obsahující vše potřebné. Byť plameňák na oko vypadá, že stále pije, ve skutečnosti přijímá potravu a přebytečnou vodu přes své „sítko“ vypouští ven. Ač se jeví jako velmi velký pták, jeho váha se pohybuje pouze okolo 2 kg. Řadí se mezi dlouhověká zvířata, dožívá se až 50 let.

STAROSVĚTSKÝ PTÁK
Plameňáci jsou velmi archaickou skupinou ptáků, která zůstala téměř v nezměněné podobě po miliony let. Velmi hustým peřím jsou plameňáci dobře přizpůsobeni i k životu v chladnějších oblastech a některé druhy obývají značně extrémní typy prostředí. Jedná se o nedozírné solné pláně v Andách, kde žijí plameňáci Jamesovi, chilští a andští. Karibik obývají sytě zbarvení plameňáci američtí. V Africe a v Asii se vyskytuje plameňák malý a růžový. Ne každý ví, že s plameňáky růžovými se můžete setkat i v jižních částech evropského kontinentu – např. v Itálii, v jižní Francii, na Balkáně nebo na Pyrenejském poloostrově. Občas se zatoulaní jedinci objeví i na našem území. Jejich největší hnízdiště jsou v Africe, kde tvoří až milionová hejna, v Evropě pak v okolí řeky Rhôny ve Francii.