Pro zvířata olomoucké zahrady její zaměstnanci připravují krmení denně. Tak jako u lidí je jejich dobrá kondice závislá na kvalitě, vyváženosti, pestrosti i četnosti potravy. Nad sestavením krmných dávek bdí krmivář, který pak spolupracuje se zoology i ošetřovateli, někdy i kolegy ze spřátelených zoo, mezi nimiž se cenné zkušenosti předávají. Namíchat vyhovující krmnou dávku se někdy může rovnat alchymii. Je třeba si uvědomit, že musíme nahradit vše, co by zvířata konzumovala ve volné přírodě. Ať jsou to třeba i lišejníky, termiti a mnoho dalšího, což není vždy snadné. Současně se zohledňuje fakt, že ku příkladu velké šelmy zkonzumují ve volné přírodě několik desítek kilogramů masa naráz a poté do dalšího lovu, který nemusí být ani úspěšný, hladoví. Proto jim simulujeme hladovku zhruba 2-3x týdně, abychom malými krmnými dávkami nezatěžovali jejich zažívání. Sklad krmiva, chladicí i mrazicí zařízení zabírají v zoo nemalý prostor, v centrální kuchyni se krájí, krouhá, vaří, loupe. Nejinak je tomu na samostatných terénech. Vše tedy velmi blízce připomíná běžnou lidskou domácnost. Do chvíle, než se zamyslíme nad pestrostí jídelníčku zvířecích svěřenců. Červi, myšata, exotické ovoce, okus, králík, ale třeba kozorožec určený ke zkrmení. Olomoucká zoo však cíleně zvířata za účelem zkrmení nechová. Výjimku tvoří omezené množství krmných hlodavců, jež se usmrcují v souladu s platnou legislativou. Živými zvířaty krmit není přípustné, neboť bychom porušovali zákon na ochranu zvířat, jelikož lovená kořist nemůže v rámci výběhu či ubikace utéct. Jinak je tomu u plazů, kteří se živým krmivem krmit musí. Pro představu, kolik taková péče o zvířecí rodinu v počtu 1793 členů může stát, uvádíme konkrétní čísla. „Roční útrata za nákup krmiva v roce 2024 činila 8.250.528 Kč. Denní náklady tak představovaly částku 22. 542 Kč. V roce 2023 se jednalo o částky: 8.093.694 Kč a 22.175 Kč,“ uvádí krmivářka Mgr. Dana Smičková. A za co se utrácelo? Komu nejvíc chutná? Kdo je největší labužník?

ČÍM VŠÍM SE KRMILO
Ani v uplynulém roce si své prvenství v nejvyšších finančních částkách za krmivo nenechala ujít zvířata, která konzumují ovoce a zeleninu. Následovali masožravci, přičemž se podávalo maso hovězí, drůbeží, zvěřina, vepřové a skopové, rovněž tak králíci, křepelky či hlodavci. Zvěřinu jsme opět zařadili do krmných dávek, protože je mnohem přirozenější. Kopytníci prim sice nedrží, ale nedrží se ani příliš pozadu za masožravci. Jejich jídelní lístek sestává z nabídky v podobě granulí, obilovin, sena a senáže. Například u žiraf se kromě granulí ještě vyrábí speciální kaše, která obsahuje ovesné vločky, řepkový šrot, pšeničné otruby a extrudovaný len. V zahradě se dále konzumují mořské plody, vejce a speciální přísady.

KOHO BY BYLO LEPŠÍ ŠATIT
Nejdražší na krmení je tygr ussurijský, jehož průměrná denní krmná dávka stojí zhruba 500 Kč. Gepardovi chutnalo za cca 200 Kč denně. Siba atlantská, která se krmí rozmraženými mořskými plody, zkonzumuje potravu za asi 100 Kč za den.

NEJVĚTŠÍ LABUŽNÍCI
Mezi největší labužníky, co se rozmanitosti potravy týče, se nepochybně řadí drápkaté opičky. Jejich potravu tvoří až 20 druhů běžného i exotického ovoce a zeleniny, med, myšata, v létě květy pampelišek, krmiva určená pro tyto druhy opic (arabská guma, speciální kaše, granule a jako doplněk řada vitaminů, minerálů), nepohrdnou křepelčími vajíčky, hmyzem zastoupeným cvrčky, sarančaty, moučnými červy i šváby. Značně si hoduje i mravenečník stromový nebo hrabáč kapský, jejichž krmná dávka sestává z vařeného kuřecího nebo hovězího masa, granulí pro psy, banánu, vaječného žloutku, medu, kyseliny mravenčí, vitaminů, minerálů a dalších přídavků.