Konec roku řádně oslavila rodina medojeda kapského. „Silvestrovské mládě se těší medojedímu životu, a byť jsme pro jeho klidný odchov zvolili prozatím zázemí, medojedy mohou návštěvníci vidět v pavilonu Kalahari. Podle všech nám dostupných zpráv se mu daří dobře,“ uvádí zooložka Ing. Eliška Veselá. Posledním mládětem roku 2023 se tedy stal medojed. A kdo přivítal svým příchodem na svět rok 2024? Dlouhou řadu „novoročních“ mláďat v uplynulých letech přerušil zástupce hmyzu, který je součástí nové terarijní expozice. Jedná se tedy v rámci historie zoo přímo o prvoodchov a ne pouze jednoho jedince. Stále se totiž líhnou nymfy jedné z největších kobylek světa Siliquofera grandis, pocházející z Nové Guineje. „Samotné páření nebo kladení jsme u našich kobylek nepozorovali. Proto pro nás objev prvních malých nymf byl velkým překvapením a potěšením,“ dodává teraristka Bc. Hana Jarošová.

KOBYLKA S 25 CM KŘÍDLY VYPADÁ JAKO LIST
Tito obskurní bezobratlí, doslova hvězdy expozice - soudě dle zájmu návštěvníků, zatím nemají české pojmenování. Návštěvníci v teráriu, které se poprvé otevřelo v roce 2023, nejprve hledají malé živočichy. Jaké je však jejich překvapení, když se jim místo drobné kobylky před očima objeví pořádná kobyla, a ještě díky dokonalým mimikry vydatně maskovaná. Dospělí jedinci dorůstají 10 – 13 cm s rozpětím křídel přes 25 cm a váhou až 30 g. V přírodě se tento hmyz příbuzný našim kobylkám zeleným vyskytuje v korunách stromů v pralesích Nové Guineje. Vzhledem dokonale napodobujícímu listy unikají před zraky predátorů. Živí se výhradně rostlinnou potravou. V zahradě jim ve velkém množství podáváme listy ostružiníku, jako doplněk speciální želé a kousky ovoce. Coby typičtí pralesní živočichové vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost a vysokou vrstvu substrátu, do kterého samice kladou podlouhlá vajíčka. Nymfy, které se z nich po několika měsících líhnou, jsou docela malinkaté, a na rozdíl od dospělců nemají křídla. Ty získávají až při posledním svleku. Ale stejně jako adultním kobylkám ani mláďatům nechybí dlouhá tykadla.

CHYTRÝ A NEBOJÁCNÝ MEDOŽROUT SE PÁŘÍ AŽ 2 DNY
Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí, které si s ním pro jeho chytrost užijí své. Olomoucká zoo se tohoto úkolu zhostila rokem 2018 a prozatím odchovala 4 mláďata. Původ označení pochází z latinského mellivora-mel (med) a voro (žeru, hltám). S touto kunovitou šelmou bychom se tváří v tvář mohli setkat nejen v Africe, ale i v částech jižní Asie. Volná kůže v krční oblasti medojeda chrání při napadení, kdy se díky ní dokáže vymanit ze sevření a otočit se až o 180°. Pomocí drápů dlouhých až 5 cm dokáže během pár minut vyhrabat díru dostatečně velkou pro svůj úkryt. Medojed je všežravec, nepohrdne mršinou, pochutná si i na ovoci a má rád med. Medojed je velmi nebojácné a silné zvíře. Jsou známé případy, kdy zaútočil i na několik lvů. Do skladby jeho jídelníčku patří i smrtelně jedovatí hadi. Pokud ho paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícímu se smrti, ale většinou uštknutí přežije. Úzce spolupracuje s ptákem medozvěstkou křiklavou. Ta svým křikem zvěstuje, že nalezla včelí hnízdo. Medojeda k němu navede, počká, až ho rozbije, vyplení, a poté se k hostině přidá. Pozoruhodné je u medojeda i období páření, které trvá téměř nepřetržitě 1-2 dny.