A jsou tady! První mláďata roku 2021. Velmi častým jevem olomoucké zoo bývá narození prvního
mláděte roku v podobě kotula veverovitého. Ani letos nezůstal zahanben, byť jej od pomyslného
prvenství dělilo pár hodin. „Dovolil“ si ho předběhnout kaloň. „3. ledna se však kotulové už hlásili
o slovo a narozené mládě tak rozrostlo tlupu na 22 jedinců. Aktuálně se mu daří velmi dobře, vozí se na
matčiných zádech a stále má k dispozici dostatek mateřského mléka. Matka si vybírá z nabízené potravy
ty nejchutnější kousky, “ dodává s radostí Ing. Jitka Vokurková.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993. Za léta chovu se tu narodilo celkem 126 mláďat.
OBECNÉ INFORMACE
Tato malá opice z čeledi malpovitých obývá území Jižní Ameriky, převážně výškově střední část pralesa. Výjimečně
se přesunuje do horních pater či na zem. Vyhovují jí oblasti s dostatkem přirozených úkrytů v pralese, bažinách,
mangrovech či savanách. Většinovou část dne stráví na stromech, hledáním potravy v korunách stromů. Živí se
nejrůznějšími plody, květy, hmyzem, nektarem i drobnými obratlovci. Kotulové nemají rádi potravu bohatou na
vodu. Často jsou viděni, jak se přebytečné vody zbavují pomocí ocasu, kterým ji vysouší. Ocas dosahuje délky 40
cm, což je ještě více než samotné tělo, a ačkoliv oproti ostatním malpovitým primátům není chápavý, i tak plní hned
několik funkcí. Používají jej coby kormidlo a manévrují jím ve vzduchu, aby si udrželi stabilitu při svých skocích. Také
na něj nezapomínají ve chvíli, kdy se parfémují močí. Močí parfémují nejen ocas, ale i vlastní podřízené jedince.
Moč nesmí chybět ani při označování teritoria. Kotulové tvoří až stočlenné tlupy, složené převážně ze samic
a nedospělých mláďat obojího pohlaví s přísnou hierarchií. Samci se drží bokem a k samicím se přidávají jen v době
říje. Mohou žít sympatricky s dalšími druhy novosvětských primátů, nejčastěji s uakari či s malpami. Dorozumívají
se pestrou škálou zvuků, mezi které patří i ty evokující ptačí švitoření. Typické jsou pro ně velké ušní boltce a bílá
maska. Samice rodí jediné mládě po půlroční březosti, které po narození nosí nejprve na břiše, poté na svých
bedrech. Velmi výjimečně se mohou narodit i dvojčata.
ZAJÍMAVOSTI
Tito primáti se velice rádi válí na zádech. Činí tak z titulu péče o srst a současně tak určují své postavení ve skupině.
Zajímavostí mimo jiné je, že mozek kotula je v poměru k tělesné hmotnosti zhruba dvakrát větší než u člověka.
Kotul se stal prvním primátem vyslaným do kosmu. V roce 1958 odstartoval z mysu Canaveral první kotul Gordo
a o půl roku později byl následován Bakerem, který suborbitální let přežil.