To, že se na svět jako poslední přírůstek roku 2022 podíval gibon zlatolící, je mnohým známé. Kdo byl ale tím prvním roku současného? Prvním mládětem roku 2023 se stal pakůň běloocasý. Dnes už víme,že mládě narozené 7. 1. je samička, porod proběhl v pořádku bez komplikací, matka se o mládě dobře stará. Mládě dostalo jméno Kameba. A pokud by někdo žádal překlad ze svahilštiny, tak nepochodí. „Den po Třech králích jsem o jménu přemýšlel. Jelikož je Kameba téměř Tříkrálová a přejeme jí štěstí, zdraví i dlouhá léta, vzešlo její jméno ze spojení prvních slabik Tří králů-Kašpara, Melichara a Baltazara,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. „Tato impozantní zvířata mohou návštěvníci vidět nově v letošní sezóně. Pohled na ně se jim naskytne z vyhlídky u velbloudů dvouhrbých a z vláčku, který bude projíždět v této sezóně nově otevřenými dalšími etapami safari – Safari Austrálie a Arktida,“ dodává ředitel zoo Dr. Ing. Radomír Habáň.
PŘÍMÍ POTOMCI PAKOŇŮ BĚLOOCASÝCH A NÁSLEDNÝ CHOV
Zoologická zahrada Olomouc chová tento druh od roku 1992, kdy jsme v rámci výměny zvířat získali první 4 jedince ze Zoo Bratislava. Tato zvířata byla přímými potomky pakoňů běloocasých pocházejících z importů Ing. Josefa Vágnera z Afriky do zoo ve Dvoře Králové a do ostatních českých a slovenských zoo, které proběhly v 70. letech 20. století. Doposud se v olomoucké zoo narodilo 57 mláďat. Pakoně chová v současné době 27 zahrad v Evropě. V České republice je možno se s nimi setkat kromě olomoucké zoo ještě ve Dvoře Králové.
ČERTI VZHLEDEM I POVAHOU
Pakoně běloocasí upoutávají pozornost veřejnosti svým vzhledem, zvláštně zakřivenými rohy a s kartáčkem srsti na nose připomínají čerty. Jejich charakteristickou vlastností je obranná strategie při ohrožení, která spočívá ve vytváření zmatku. Pakoně běloocasí vzbuzují velkou pozornost i u odborné veřejnosti. Protože jejich chov není úplně jednoduchý, v zoologických zahradách nejsou k vidění příliš často. Komplikace při chovu této antilopy způsobuje jejich velmi temperamentní chování, občas i složité vztahy jednotlivých členů stáda. Pakůň běloocasý je pozoruhodný druh antilopy, který se až do 18. století vyskytoval ve velmi početných stádech migrujících na rozsáhlém území jižní Afriky. Stala se z něj však lovná zvěř i proto, že se v rámci potravní konkurence pohyboval na pastvinách, které využíval domácí dobytek. V polovině 19. století se dostal na pokraj vyhubení. Na soukromých farmách přežilo cca 300 jedinců, kteří se stali základem celé současné populace. V současnosti jsou všechna stáda pakoňů běloocasých obyvateli oplocených soukromých pozemků a rezervací, kde žije přes 11 000 jedinců. Probíhá také reintrodukce do států Lesotho a Swazijsko a dále do Namibie, ale vlastně žádná část v současné době volně žijící populace není původní a nenachází se v oblasti svého původního rozšíření. Hlavní složku potravy pakoňů tvoří tráva a byliny. Mláďata se rodí po zhruba 8 měsíců trvající březosti. Jen několik minut po narození se staví na nohy a okamžitě sledují matku těsně přitisknutá k jejímu boku. Dožívají se až 20 let.