Olomoucká zoo v tomto roce odchovala hrabáče kapského prozatím coby jediná zahrada v České republice. Současně se připojila ke 3 zahradám v Evropě, které letos slaví úspěch. Byť to ještě analýza DNA nepotvrdila, s největší pravděpodobností se jedná o samičku. Ta se narodila matce Nyotě 8. dubna tohoto roku. V té době byl ale otec mláděte z vnitřní ubikace již oddělen, aby se zvýšila pravděpodobnost úspěšného odchovu. Od dnešního dne však návštěvníci mohou vidět celou hrabáčí rodinu zase pohromadě. „Samec ve své neobratnosti může malé mládě v umělé noře zalehnout, případně by mu mohl upíjet mléko. Mládě ale už není závislé pouze na mateřském mléku. Dnes přešlo na kaši, konzumuje i červy a jeho váha je natolik vysoká, že mu ani případná nechtěná neobezřetnost otce nemůže ublížit. Prozatím s rodiči zůstane do doby, než koordinátor rozhodne o jeho případném přesunu do jiné spřátelené zoo,“ uvádí zooložka Ing. Eliška Veselá. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě, které se podařilo v Zoo Olomouc odchovat, se narodilo 26. března 2020.

VZÁCNĚ CHOVANÝ DRUH
Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchovává jen 7 zahrad. Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V České republice se s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci.

HŘÍČKA PŘÍRODY
Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jako by si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA. 

OBECNÉ INFORMACE

S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže a oblíbení mouční červi.