V neděli 16. 7. se v expozici dikobrazů srstnatonosých (Hystrix indica) narodila dvě mláďata. V uplynulém týdnu podstoupila první prohlídku, při které jsme zjistili, že se jedná o samečka a samičku. „Na vnější stranu pravé pánevní končetiny jim byl aplikován čip, díky kterému budou už navždy nezaměnitelně označeni. Po narození mají mláďata totiž nějakou dobu měkké bodliny, ale až vyrostou, bezpečná manipulace s nimi bude složitá, spíše nebezpečná. V Zoo Olomouc pro manipulaci s dikobrazem používáme speciální bedny. Imitují noru, dikobraz se v ní zklidní a díky zamřížovanému dnu můžeme pohodlně určit pohlaví, aplikovat injekci, vytáhnout nohu, odečíst čip,“ uvádí MVDr. Jan Kirner, kurátor ptáků. Dikobrazy srstnatonosé chováme od roku 1997. Celkem se zde narodilo přes 50 jedinců.

OSTNY NESTŘÍLÍ
Dikobrazi mají chlupy přeměněné v ostny různé délky. Měkčí dlouhé vyrůstají na krku a ramenou, kratší na ocase, některé z nich jsou duté s ostrou špičkou – vydávají chřestivý zvuk. Asi nejčastějším mýtem o dikobrazech je jejich schopnost tyto ostny vystřelovat. Dikobrazi je ale nevystřelují, pouze uvolňují. Nejprve se ale predátora snaží zastrašit naježením, aby se jevili větší, funěním, dupáním a chřestěním ostnů na ocase. Až v okamžiku, kdy se nepřítel odváží příliš blízko, obrátí se dikobraz zády a snaží se do něj svou zbraň při couvnutí zabodnout, a jelikož v pokožce nedrží pevně, zabodnuté ostny dikobraz pustí, a ty zůstanou útočníkovi v ráně a mohou způsobit záněty v důsledku přítomnosti bakterií. Nikdy je tedy nevystřeluje. Malý novorozený dikobraz přichází na svět už s ostny. Zpočátku jsou měkké, krátké a přilehlé. Zhruba ve 2 týdnech věku mláděte ostny tvrdnou.

SKÁKAVÍ HLODAVCI
Dikobrazi patří mezi hlodavce. Jeden z charakteristických hlodavčích rysů jsou neustále dorůstající hlodáky. Proto mají v naší zoo neustále k dispozici větve k jejich obrušování. Navzdory svým krátkým nohám velmi rychle běhají a mohou i vysoko skákat, o čemž jsme se sami mnohokrát přesvědčili.

BEZOÁR
Dikobrazi se stávají nejvíce ilegálně lovenými zvířaty. Důvodem je přítomnost bezoárů v jejich žaludcích. Bezoár je útvar tvořený ze zhutněných chlupů do tvaru kuličky. Tradiční asijská medicína jim přisuzuje zázračnou moc, a proto jsou populace dikobrazů v jejich domovině decimovány. Domovinou dikobrazů srstnatonosých je jihozápadní a střední Asie. Žijí v listnatých a smíšených lesích, kde se
živí částmi rostlin včetně kůry. V případě, že je uvidíte, jak si pochutnávají na kostech uhynulých zvířat, má to jediné opodstatnění, a tím je potřeba dostat do těla vápník, nikoliv maso. Širokým končetinám nechybí dlouhé drápy, které slouží k vyhrabávání nor, jež si budují pod skalisky a velkými stromy a jsou více než komfortním bydlením. Dlouhá vstupní chodba vede do vnitřní části, rozsáhlého prostoru s několika východy. Dikobraz je samotářským tvorem s převážně noční aktivitou. K jeho predátorům patří např. tygr či levhart.