Samec pochází z Jekatěrinburgu, samice z Prahy. Tento chovný pár hrabáčů kapských se postaral o velkou radost, ale současně i o velkou starost pro chovatele v olomoucké zoo. Nyota 8. dubna přivedla na svět malého mimozemšťana, ušatý zázrak, ošklivého až krásného, v cestopisech Emila Holuba kuťoše, ve svahilštině kukukifika…! Tolika různých pojmenování se totiž hrabáči kapskému dostává. „Měli jsme jisté obavy z odchovu, protože u hrabáčů nepochybně platí, že porodit ještě neznamená odchovat. V prvních dnech vyžaduje velmi intenzivní péči, která začíná ve 4 hodiny ráno, končí většinou krátce po půlnoci a podílí se na ní celý tým ošetřovatelů. Musí se pravidelně krmit, vážit, naolejovat-péče o ně v mnoha směrech připomíná péči o lidské miminko. Podobný je i hlas, kterým se malý hrabáč ozývá. I když se kdykoliv cokoliv může stát a musíme být stále ve střehu, přesto se naše obavy pomalu rozplývají. Malý hrabáč spolehlivě pije velmi vydatné mateřské mléko, přibírá a během prvních 10 dnů života zdvojnásobil svou porodní váhu, z počátečních 1530 g se již dostal na neuvěřitelných 3050 g,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020, a tehdy se podařilo i odchovat.

VZÁCNĚ CHOVANÝ DRUH
Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchovává jen 7 zahrad. Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V Čechách se s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni, Dvoře Králové a na Moravě v Olomouci.

HŘÍČKA PŘÍRODY
Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jako by si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA.

OBECNÉ INFORMACE
S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže a oblíbení mouční červi.