Historie — 80. léta
Velká stavební činnost ze sedmdesátých roků postupně doznívala tak jak se tenčily finanční zdroje dodávané nadřízenými orgány. Posledními dozvuky byla výstavba rybníčku pro vodní ptactvo, dostavba přípravny na pavilonu šelem a stavba hlavního vchodu do zoo. Do poloviny osmdesátých let se dostavila "perestrojka" socialismu a zoo se v té době věnovala drobnějším stavbám, opravám a údržbě jako byly rozvody vody, stavba garáží pro osobní auta, opravy oplocení a elektroinstalace. Teprve od roku 1985 se opět mírně rozvíjela stavební činnost, ale šlo především o menší akce budované svépomocí, nebo brigádnicky v rámci akcí "Z". Byla to například stavba "nové haly", opravy stávajících částí a přístavba pavilonu opic, stavba pavilonu hyen z darovaných betonových panelů, stavba voliéry a montované ubikace pro plameňáky z dílů rozebraných z budovy mateřské školky. Koncem osmdesátých roků bylo přestavěno vivárium na pavilon hrošíků a medvědů malajských. Celková hodnota všech staveb v zoo přesáhla v polovině osmdesátých roků 10 000 000 Kčs.
Návštěvnost se víceméně udržovala okolo 250 000 osob, až koncem osmdesátých roků začala přesahovat třísettisícovou hranici. V této době se zoo členila na dvě části. Horní, kde byla chována převážně fauna Afriky a exotická zvířata např. žirafy, antilopy, pernatí dravci a šelmy. Spodní část byla osazena hlavně evropskou zvířenou. Chovali se zde daňci, mufloni, vlci, kamzíci, jeleni, bažanti apod. Náklady na krmný den v roce 1980 činily 1531 Kčs, v roce 1987 to bylo již 3037 Kčs. V roce 1983 proběhla úspěšně operace nohy u vodušky lečve, samice dostala protézu, žila s ní ještě řadu let a odchovala několik mláďat. Z významnějších odchovů té doby lze jmenovat žirafy Rothschildovy, přímorožce jihoafrické, pakoně modré, antilopy skákavé, losí a vodušky lečve, zubry evropské, jeleny maraly, muntžaky, kamzíky horské, kozorožce sibiřské, paovce hřívnaté, lamy guanako, tany, dikobrazy, rysy karpatské i sibiřské, levharty, jaguáry, tygry sibiřské i sumaterské, hyeny žíhané, makaky jávské a medvědí, perličky supí, bažanty Walichovy, orebice horské, nandu pampové, ary ararauny a piraně.
Počet chovaných zvířat se rozrostl ze 129 druhů a 597 kusů v roce 1980 na 176 druhů a 1359 kusů v roce 1989. V roce 1981 bylo například v zoo chováno 157 druhů zvířat v 914 kusech. Z toho bylo 65 druhů savců, 57 druhů ptáků, 8 druhů (17 kusů) a 27 druhů ryb. V roce 1987 bylo již 183 druhů zvířat v 1132 kusech. Z toho bylo 69 druhů savců (325 kusů), 73 druhů ptáků (389 kusů), 6 druhů plazů (14 kusů) a 28 druhů ryb (404 kusů).
Nejzajímavější přírůstky získané v první polovině osmdesátých let:
1980: 15 ks plameňák, kakadu molucký, 0,1 žirafa, skupina kvakošů nočních, tukan obrovský, 0,1 kočkodan Dianin, 1,1 tygr sumaterský
1981: jeřáb antigonin, vodušky červené, ovce východofrizské a cápové, 0,2 jelen maral, makak rhesus, skunk pruhovaný, kormoráni velcí, orebice horské, racek bouřní, racek stříbřitý, 1,1 labuť černá
1982: 1,1 racek mořský, 1,1 ara maracana, 1,1 tana obecná, 7 ks papoušek patagonský, 0,1 žirafa, 1,2 muntžak, 0,2 nandu pampový
1983: 1,1 medvěd kodiak, 1,1 kozorožec sibiřský, 0,2 voduška červená, 1,1 velbloud dvouhrbý, 1,1 hyena žíhaná, 1,0 anakonda žlutá, 8 ks makak jávský, 2,2 mangabej obecný, 1,1 lama guanaco
1984: 4,5 makak medvědí, 1,1 klokan rudokrký, 1,1 voduška červená, 1,1 kočka bažinná, 1,2 berneška bělolící
1985: 1,1 vlk bílý, 9 ks kondor krocanovitý, 8 ks pelikán bílý, 2,2 kočka divoká, 10 ks kormorán velký, 1,0 žirafa, 1,1 sitatunga, 2 ks krkavec velký, 1,1 emu hnědý, 1,0 rys irkutský
1986: 1,0 přímorožec jihoafrický, 2,0 sovice sněžní, 1,0 makak tmavý, 7 ks jelen sika, 1,1 ara ararauna, 6 ks papoušků maxmiliánových, 2,2 burunduk
Od roku 1985 vydává zoologická zahrada v Praze ročenku "Seznam druhů chovaných v zoologických zahradách", později přejmenovanou na "Ročenku Unie českých a slovenských zoologických zahrad", ve které je možné zjistit pohyby zvířat v jednotlivých zoo.
V osmdesátých letech probíhala velmi dobrá spolupráce s Českým svazem chovatelů, který na Výstavišti Flóra pořádal pravidelné výstavy exotických ptáků "Exota". Naše zoo na výstavy přispívala zajímavými exponáty. Také jsme poskytli větší kolekci ptáků na 28. světový šampionát ptactva konaný na Výstavišti Flóra 24. 1. - 3. 2.1980.
V roce 1982 byla podepsána dohoda mezi Okresním vlastivědným muzeem v Novém Jičíně, zřizovatelem stanice pro handicapovaná zvířata a zástupci zoo o vzájemné spolupráci při záchraně dravců a sov. Tato smlouva vlastně předcházela založení stanice přímo v zoo počátkem devadesátých let.
Počátkem osmdesátých roků opět vykonávala veterinární službu nemocnice ve Chválkovicích. Od 1. 4.1982 do zoo nastoupil podnikový veterinární lékař MVDr. Vojtěch Návělek, v zoo působil až do 14. 10.1985. Od 15. 10.1985 do konce roku 1987 byl v zoo opět podnikový veterinář MVDr. František Špruček. Koncem osmdesátých let a počátkem devadesátých zde krátce působili MVDr. Vladimír Harna a MVDr. Zdeněk Králík.
Také v osmdesátých letech se zoo potýkala s několika veterinárními problémy. V lednu 1984 došlo během 14 dnů k úhynu 2 kakadu žlutočečelatých, 5 ara ararauna včetně tří mláďat, 1 ara marakána, 1 ara arakanga a 8 žaků v celkové ceně 112 000 Kčs. Choroba se rozvinula za tři týdny po dovozu mláděte žaka. Celý případ byl vyšetřen a na SVÚ Liberec byla poprvé na našem území diagnostikována Pachecova choroba neboli virový zánět jater papoušků. V tomto případě bylo zjištěno i předchozí zatížení organismu po zkrmování mořeného ovsa.
V listopadu 1984 byla v zoo zjištěna vzteklina u lišky obecné, která pronikla do výběhu vlků. Tři vlci museli být zastřeleni. V rámci veterinárních opatření bylo nutné utratit v prosinci psy dingo, u kterých se onemocnění také projevilo. Zoo byla uzavřena až do konce března 1985, což se negativně projevilo na návštěvnosti, která byla ve srovnání s předchozím rokem o více než 52 000 osob nižší. Po celý rok 1985 byl vydán zákaz přesunů zvířat ze Zoo Olomouc.
V rámci propagace se rozvíjela činnost Stanice mladých přírodovědců ve spolupráci s olomouckým Okresním domem pionýrů a mládeže (ODPM). Počátkem osmdesátých let vznikla soutěž "Safari stezkou" pořádaná dodnes ve spolupráci s nástupnickou organizací - Domem dětí a mládeže (DDM). Vzdělávací působení zoo na širokou veřejnost bylo zvýrazněno novými naučnými tabulemi u jednotlivých zvířat a soustavou panelů s odbornou tematikou rozmístěnými po areálu zoo (např. panely "Vývoj člověka" pocházely z roku 1986). V roce 1981 začal také fungovat první informační systém s malovanými siluetami zvířat, který naváděl návštěvníky po obchůzkové trase. V této době se uvažovalo o vybudování naučné stezky s naší faunou a expozicí našich ryb v rámci mimoškolní výuky biologie. Rok 1981 byl ve znamení oslav 25 let historie a budování zoo Olomouc. K výročí byla vydána brožura a v říjnu v zoo proběhlo slavnostní setkání ředitelů a pracovníků zoologických zahrad. 1. 6.1983 byla otevřena Stanice mladých přírodovědců na dětském hřišti, v té době v ní pracovalo až šest oddílů, z nichž jeden byl vedený pracovníkem zoo. V tomtéž roce byl pořízen první automatický zvukový informátor s výkladem ve čtyřech jazycích umístěný na pavilonu šelem. V roce 1986 zorganizovali v areálu zoo místní členové SSM (Socialistický svaz mládeže) soutěž pro pracovníky jiných zoologických zahrad pojmenovanou "Zoologický pětiboj". V olomoucké zoo proběhla 8. 10.1987 porada ředitelů všech československých zoologických zahrad.
Zoo také umožňovala školám olomouckého okresu od 1. září do 15. května vstup zdarma, pokud ji navštívili v rámci výuky biologických předmětů. Na požádání byl školám poskytován i průvodce. Dobrá spolupráce se vyvíjela s Československou televizí, Československým rozhlasem a rozhlasem po drátě i s místními redakcemi novin (Stráž lidu, Lidová demokracie, Mladá fronta, Nová svoboda), redakcí olomouckého měsíčníku "Kdy, kde, co" a ČTK. Stále častěji se k propagaci využívalo uměle odchovávaných mláďat, v polovině osmdesátých let to bylo mládě levharta, o které se starala chovatelka Naděžda Veselá. V období letních prázdnin probíhá pravidelně od roku 1987 příměstský přírodovědný tábor pořádaný ve spolupráci s DDM (dříve ODPM). Během osmdesátých roků bylo vydáno mnoho propagačních materiálů, jako byly barevné pohlednice, plakáty, leporela, a několik průvodců. Autorem mnoha fotografií této doby byl i náš legendární fotograf živé přírody Erich Tylínek.
Fotogalerie
