Rok 2020 představoval pro zoo spoustu ztrát. O jeho veselejší konec se postarala matka lenochoda dvouprstého, která 21. prosince 2020 přivedla na svět, jak dnes už víme, životaschopné mládě. Pohlaví ještě určit nedokážeme, ale je pro nás podstatné, že matka se dokáže starat sama a mládě odchovává tak, jak tomu má být. První dny sice budily rozpaky, ale věříme, že z nejhoršího je mládě nikoliv uvnitř, ale venku, “ uvádí zoolog Ing. Jitka Vokurková.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Zoo Olomouc chová lenochody dvouprsté od roku 2004. Letošní mládě je již 2. mládětem odchovaným rodiči. První pár, Olina a Robert, byl dovezen z Guyany, ale žádné potomky nezanechal. Olina se vypravila na služební cestu do Zoo Ústí nad Labem, a tato cesta dne 27. 6. 2009 přinesla olomoucké zoo první mládě. Aktuálně na jihoamerickém pavilonu chováme společně s mravenečníky čtyřprstými pár lenochodů dvouprstých. Samec se jmenuje Indy a pochází ze Zoo Varšava a samice Pepina se narodila v Zoo Ústí nad Labem. Tento pár spolu skvěle harmonizuje, čehož je důkazem i narozené mládě.
OBECNÉ INFORMACE
Lenochodi obývají pralesní oblasti Střední a Jižní Ameriky, pohybují se rychlostí až 3 km/h. Mají srst, která roste opačným směrem, což je chrání před tropickými dešti, protože voda po jejich těle stéká od břicha ke hřbetu. V přírodě doznávají ochranného nazelenalého zbarvení, které způsobují řasy a až několik desítek druhů hub. Řasy jim současně ulpívají na drápech ve chvíli, kdy si jimi pročesávají srst a tvoří složku potravy bohatou na tuky. Řasy jsou velmi citlivé na vlhkost vzduchu, v zoologických zahradách však není identická vlhkost vzduchu jako v pralese, tudíž u nich nazelenalé zbarvení nalezneme jen zřídka. Drápy slouží jako háčky při zavěšování na stromech. Lenochodi jsou podstatně lepší plavci než chodci. Nebezpečí ve formě predátorů na ně totiž čeká zejména ve chvíli, kdy ze stromu slezou dolů. Téměř polovina dospělců zahyne právě v důsledku pohybu po zemi. Vnitřní orgány mají v těle uložené netypicky v porovnání s ostatními živočichy. Vše má vliv na skutečnost, že téměř celý život tráví v závěsu na stromě hlavou dolů. Proto je tedy nutné, aby orgány netlačily na bránici. I počet krčních obratlů je vyšší než kupříkladu u žirafy, myši, či velryby, které jich mají 7. 8-10 obratlů nefunguje jen jako opěra, ale současně jim umožňují i obratně otáčet hlavou o 270 stupňů, což jim skýtá větší přehled. Zubům chybí sklovina, mají pouze zubovinu, do které se dostávají šťávy z potravy, a tak mají zuby tmavohnědou barvu. Lenochodi nemají nijak zvláště vyvinut zrak, spoléhají se na hmat a sluch. Také skvěle plavou. Jejich potravu tvoří listí, nejrůznější druhy ovoce a plodů. Samice rodí jedno mládě. Porod probíhá hlavou dolů a mládě je tak předurčeno k tomu, že se po porodu ihned zachytí břicha matky. Dožívají se přes 20 let.
ZAJÍMAVOSTI
Příroda lenochodům nadělila pomalý pohyb, tudíž pomalý metabolismus, a ne příliš časté vyměšování. Lenochodi se ve volné přírodě vyprazdňují jednou za 10 dní, ale výjimkou není ani vyprazdňování jednou za 30 dní. Při velkém kolísání teploty upadají do stavu strnulosti, který se na první pohled podobá zimnímu spánku.