Novinky

 

TO JE RADOSTI! PRVNÍ CHVÍLE VELBLOUDŮ V NOVÉM!

V únoru roku 2021 do zoo přicestoval pár velbloudů jednohrbých. Dnes si užívají svého nového domova v podobě rozlehlého venkovního výběhu, kde je mohou spatřit i návštěvníci. „První chvíle po vypuštění projevovali tak ohromnou radost, že se o ni chceme podělit. Nové bydlení většinou potěší každého, ale ne každý umí nadšení projevit. U velbloudů však nebylo pochyb o tom, že jsou nadmíru spokojení,“ uvádí zooložka RNDr. Libuše Veselá.
CHOV V ZOO OLOMOUC
Velbloudy jednohrbé jsme v minulosti již chovali, a to v letech 1989-2005. V našich zoo se tato domácí zvířata příliš nechovají, kromě Zoo Olomouc bychom je našli ještě v Zoo Dvůr Králové a Zoo Vyškov.
OBECNÉ INFORMACE
Zatímco divoká forma dvouhrbého velblouda dodnes žije ještě v poušti Gobi, u jednohrbých velbloudů není známý divoký předek. Pravděpodobně byl poprvé domestikován na Arabském poloostrově nebo v severovýchodní Africe asi před 4 000 lety. V současné době se chová především v severní Africe, na Arabském poloostrově, Pákistánu a Indii. V některých oblastech vytváří polodivoké populace. V Austrálii, kde byl dovezen v polovině 19. století, žije divoce až půl milionu velbloudů. Velbloudi se pouštním podmínkám umí neskonale dobře přizpůsobit. Úzké štěrbiny nozder se při písečné bouři semknou a brání pronikání jemných pískových částeček. Uši chrání husté chomáče srsti a oči dlouhé dvojité řasy. V případě nutnosti zakryje velbloud oční bulvu průhledným víčkem a začne slzet, aby vyplavil případná zrnka písku. Pociťuje-li velbloud ohrožení, či se potřebuje bránit, používá 3 zbraně. Kouše, kope a plive. Sliny s bachorovou tekutinou dlouho střádá, ve chvíli, kdy je munice dostatek, vyhledá terč a plivne. Agresivní bývají převážně samci v říji, případně samice, když brání svá mláďata.
ZAJÍMAVOSTI
Hrb neobsahuje vodu, jak se někteří lidé mylně domnívají, ale tuk. V případě nouze ho metabolizují na energii a vodu, ale odvádí i tělesné teplo. Bez vody podle okolní teploty vydrží 4-15 dní, tolerují až 30% ztrátu tekutin v těle, což žádný jiný savec nedokáže. Jakmile však dorazí do oázy, mohou během patnácti minut vypít až 150 litrů vody. Velbloudi mají dobře vyvinutý čich a rozpoznají vodu na vzdálenost 17 km. Velbloud je také jediným savcem, jenž má oválné červené krvinky, které mu usnadňují průtok krve v případě dehydratace a současně při nárazovém příjmu tekutin mnohonásobně zvětší svůj objem. Ve vazbě na okolní teplotu dokážíse svou tělesnou sami výborně pracovat, což je ojedinělé. V případě potřeby, tzn. při velkém horku, ji umí snížit až na 31 °C, případně teplo kumulovat a ve chvílích chladu se nahromaděným teplem zahřát.

Fotogalerie

Na tomto webu používáme soubory cookie

Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom vám poskytli co nejrelevantnější zážitek tím, že si zapamatujeme vaše preference a opakované návštěvy.
Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním všech souborů cookie. Můžete však kliknout na tlačítko „Nastavení souborů cookie“ a poskytnout kontrolovaný souhlas.

Tento web používá soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku při procházení webem. Z nich se ve vašem prohlížeči ukládají soubory cookie, které jsou kategorizovány podle potřeby, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také soubory cookie třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a porozumět tomu, jak tento web používáte. Tyto soubory cookie budou ve vašem prohlížeči uloženy pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto souborů cookie. Ale odhlášení některých z těchto souborů cookie může ovlivnit váš zážitek z prohlížení.