Historie — 70. léta
Sedmdesátá léta byla hektickým obdobím v budování zoo, expoziční část byla rozšířena téměř do současné podoby. V této době vznikly největší pavilony a stavby, z nichž většina dobře slouží svému účelu i dnes. Mnohé z nich byly unikátní a ve své době neměly v naší republice konkurenci. Lze samozřejmě jmenovat obří voliéru dravců, vyhlídkovou věž, "zimoviště africké zvěře", medvědinec nebo velkorysou dostavbu pavilonu šelem. Inženýrské sítě byly na velké části zoo v této době již položeny a proto se v letech 1975-1980 přistoupilo k vyasfaltování cest, které se do dnešní doby nijak nezměnily. Značně se tím zlepšilo zpřístupnění zoo i za nepříznivého počasí. Tomu odpovídal i nárůst počtu návštěvníků, který koncem sedmdesátých let přesáhl 200 000 osob za rok. Také počet zaměstnanců se úměrně zvyšoval, v šedesátých letech zde pracovalo méně než dvacet pracovníků, většinou bez odborného vzdělání a za deset let se tento počet více než zdvojnásobil. Pracovní tým se nezměnil jen co do kvantity, ale i do kvality. Řada ošetřovatelů prošla kurzem pro chovatele exotických zvířat a získala nový výuční list v oboru. Tím se značně zkvalitnila péče o vzácná a choulostivá zvířata, která se začínala v této době chovat ve větší míře.
V roce 1971 bylo v zoo chováno 117 druhů zvířat v 555 kusech. Z toho bylo 40 druhů savců (138 kusů), 48 druhů ptáků (204 kusů), 5 druhů plazů (17 kusů) a 26 druhů ryb (208 kusů). V roce 1978 to bylo již 134 druhů zvířat v 779 kusech. Z toho 54 druhů savců (259 kusů), 66 druhů ptáků (367 kusů), 2 druhy plazů (8 kusů) a 12 druhů ryb (145 kusů).
V 70. letech došlo k velkému kvalitativnímu zlomu v chovatelské činnosti Zoologické zahrady Olomouc. Zatímco předtím se kolekce zvířat sestávala z běžných druhů dříve chovaných v zoologických zahradách, z domácích zvířat a z živočichů naší fauny, v tuto dobu se dostaly do rukou chovatelů skupiny vzácných afrických kopytníků a jiných zvířat, pocházejících většinou z transportů Ing. Josefa Vágnera CSc., které měly velkou hodnotu i perspektivu dalšího chovu. Téměř současně byla postavena budova zimoviště afrických zvířat a velký výběh safari, který vznikl spojením několika výběhů v centrální části zoo. V naší zoologické zahradě začala vznikat expozice více druhů afrických zvířat společně v jednom velkém výběhu. První společenství, které obývalo výběh safari, byly antilopy losí, pakoně modří, přímorožci jihoafričtí, pštrosi dvouprstí a zebry Grévyho. Pro olomouckou zoo je ze všech druhů antilop nejvýznamnější přímorožec jihoafrický, jehož stylizovaná kresba se později stala na řadu let naším logem a v určité pozměněné podobě tomu tak je dodnes.
Z výprav do Afriky bylo do Evropy dovezeno velké množství zvířat do té doby v rámci socialistického tábora jen těžko obstaratelných. Zejména pokud si uvědomíme, že výměny zvířat byly uskutečňovány jen mezi "spřátelenými" socialistickými zeměmi jako bylo Polsko, Německá demokratická republika, Svaz sovětských socialistických republik a Maďarsko. Dovoz zvířat ze západní Evropy byl velmi složitý vzhledem k nedostatku západní měny, o kterou bylo nutné na každý takový nákup žádat nadřízené orgány. Zvířata se v této době nakupovala a jejich cena byla značná, zejména když přirovnáme cenu osobního automobilu značky Škoda, která se tehdy pohybovala okolo 50 000 Kč a průměrný plat v zoo v roce 1975 byl 1779 Kčs: žirafa 190 000 Kčs, zebra Grévyho 95 000 Kčs, přímorožec jihoafrický 50 000 Kčs, pakůň modrý 45 000 Kčs, zubr evropský 30 000 Kčs, antilopa losí 30 000 Kčs, opice 1 000-20 000 Kčs, jaguár americký 30 000 Kčs, tygr sibiřský 50 000 Kčs, tygr sumaterský 80 000 Kčs, pes hyenovitý 25 000 Kčs, lev pustinný 15 000 Kč, lev berberský 3 kusy 140 000 Kčs, kondor velký 30 000 Kčs, pštros dvouprstý 25 000 Kčs, sup bělohlavý 6 000 Kčs, plameňák 9 500 Kčs, tukan obrovský 5 500 Kčs, ibis rudý 3 700 Kčs, kajman šironosý 3 000 Kčs.
Koncem 70. roků po dostavbě pavilonu šelem přibyly možnosti chovu velkých kočkovitých šelem. Od roku 1978 byli v zoo poprvé chováni např. černí levharti. Z nejvýznamnějších odchovů této doby lze jmenovat rysy sibiřské, jaguáry americké, levharty skvrnité, vlky, psy dingo, nosály červené, kamzíky horské, paovce hřivnaté, přímorožce jihoafrické, zubry evropské, pakoně modré, antilopy losí, skákavé a nilgau, paviány pláštíkové. Prvním odchovem v tehdejším Československu bylo rozmnožení perliček supích. V roce 1979 došlo k výměně zeber Grévyho se Zoo ve Dvoře Králové za zebry bezhřívé, které měly být méně náchylné k "černému močení". Náklady na krmný den v roce 1971 činily 627,7 Kčs, v roce 1979 to bylo již 1144 Kčs.
Po odchodu MVDr. Ing. Benýška CSc. po roce 1978 na OVZ Olomouc byla veterinární služba zajišťována Veterinární nemocnicí ve Chválkovicích a to převážně MVDr. Šnoflákem. Vzhledem k vytíženosti nemocnice a nízkému počtu návštěv veterinářů byla veterinární péče v tomto období hodnocená jako nedostatečná.
V sedmdesátých letech postihla zoo nebezpečná nákaza sněti slezinné neboli antraxu. 18. ledna 1971 uhynula téměř současně samice pumy a sibiřská rysice, u které bylo toto onemocnění prokázáno. Později se ještě objevilo u rysů ostrovidů a karakalů. Nákaza se do zoo dostala se závadným krmným masem. Velké nebezpečí hrozilo i našim pracovníkům, kteří se zvířaty manipulovali. Dva zaměstnanci statku, odkud pocházelo nakažené zvíře, onemocněli kožní formou antraxu. Celkem uhynulo 6 kusů zvířat v hodnotě 81 000 Kčs. Souhrnné škody však byly mnohem vyšší, neboť zoo musela být z karanténních důvodů delší dobu uzavřena.
Nejzajímavější přírůstky získané v sedmdesátých letech:
1971: 1,1 kondor krocanovitý, 2 ks sup hnědý, 2 ks kajman šironosý, 1 ks kajman brýlový, 1,1 jaguár, 1,1 puma, 1,2 karakal, 0,3 kočkodan husarský
1972: 1,1 puma americká, 1,1 lev pustinný, 1,3 rys karpatský, 0,1 rys sibiřský, 1,1 medvěd himálajský, 1,4 antilopa nilgau, 3 ks, sup bělohlavý, 3 ks sup ušatý, 2 ks orel královský, 2 ks marabu africký, 1 ks kondor velký
1973: 1,2 zubr evropský, 1,1 přímorožec jihoafrický, 1,1 kočkodan bělonosý, 1,0 mandril rýholící, 1,0 zebu, 1,0 kamzík horský, 1,0 kočkodan husarský, 0,1 sup bělohlavý
1974: 1,3 zebra Grévyho, 1,3 antilopa losí 0,2 přímorožec jihoafrický, 1,1 pštros dvouprstý, 3,1 outloň váhavý, 1,1 kočkodan Brazzův, 11 volavek bílých
1975: 1,1 tygr sumaterský, 6 ks perlička supí, 1,1 jelen Dybowského, 0,1 mandril rýholící, , 0,1 nandu
1976: 1,1 žirafa Rothschildova, 1,2 pakůň modrý, 1,1 buvolec běločelý, 3,0 pes hyenovitý, 0,1 tygr sibiřský, 1,1 kakadu zlatočelý, 1,1 ara žlutokrký, 1,0 velbloud dvouhrbý, makak lví, kočkodan bělonosý
1977: 1,0 tygr sibiřský, jeřábi paví, 0,1 velbloud, antilopy skákavé
1978: 1,1 černý levhart, 10 ks plameňáků, 0,2 kočkodan Dianin, 8 papoušků žako
Propagace, která byla v této době na velmi dobré úrovni, se začala zkvalitňovat již od šedesátých let. Ve spolupráci s Okresním domem pionýrů a mládeže v Olomouci (ODPM) začal pracovat Klub mladých přátel zoo, který ve své podstatě existuje až do dnešní doby. V sedmdesátých letech zde pracoval i kroužek chovatelů holubů. V zoo se pořádaly přírodovědné soutěže "Zlatý list", "Co víš o zoo", soutěž pořádaná Českým mysliveckým svazem "Poznej a chraň" a různé výtvarné a fotografické soutěže. Každoročně v areálu probíhal Den dětí v zoo a v zimním období se konala akce " Na pomoc zpěvnému ptactvu" spojená s odborným výkladem o krmení ptáků v zimě, jejíž tradice se udržuje dodnes. Přímo na školách byly organizovány besedy spojené s promítáním filmů a diapozitivů. V zoo se provozovala na požádání průvodcovská služba. Z plánu rozvoje propagace z let 1975-1980 lze jmenovat: obnovení silničních poutačů, zhotovení nového průvodce s mapkou, pohlednic, plakátů, skládaček a diapozitivů do kin, výroba odborných i propagačních panelů umístěných v areálu zoo i mimo něj, dohodu se Správou střední dráhy na zhotovení fotografií do nádražních hal i do vlaků osobní přepravy, propagace na výstavišti Flora i v zájezdovém kalendáři ČEDOKu a mnoho dalších akcí. Zoo se takto dostávala do podvědomí lidí a dobrá propagační činnost přispívala ke zvyšující se návštěvnosti.
Fotogalerie
